Před měsícem a půl jsem obdržel dopis od „neznámé“ dívky, navíc jsem ho nedostal domů, ale k rodičům, kde již více než 10 let nebydlím, bylo to dost divné…
Když jsem to četl, ani se mi tomu textu nechtělo věřit, těch dvacet let musí být nějaký hrozný omyl! Bohužel, při zběžném přepočítání to tak vycházelo (ne nadarmo sem chodil do matematické třídy), takže jsem nakonec na sraz vyrazil.
Ty nejlepší z nás: Kateřina a Jan – /Elo 2161/ nedorazili, ale jinak jsme byli skoro v plném počtu!
Pro zajímavost jsem se zůčastnil i prohlídky základní školy za doprovodu naší bývalé třídní učitelky a poté byl sraz v restauraci. Celou dobu jsem se výborně bavil, nejdříve u bowlingu a pak v restauraci u jídla. Atmosféra setkání byla fantastická, skoro sem měl pocit, jak kdybych spolužáky neviděl jen pár dní a ne takovou dlouhou dobu. Skoro se vůbec nezměnili (asi až na mě ) a byl sem překvapen tím, jak všechny spolužačky vyrostly do krásy.
Co mě však nejvíc překvapilo a vím, že nejem mě, byla naše třídní učitelka paní Jedlanová, skoro se mi ani nechtělo věřit, že se sní dalo tak výborně popovídat. Pamatoval sem si jí trochu jinak …
Fotky ze srazu jsou nahrané zde: Sraz po 20ti letech, hlavně doporučuji porovnat tuto fotku: 8.A 1989 a hledat rozdíl se stávajícím stavem